Schodiště je bezpečnostním a zároveň estetickým prvkem obsaženým v každé domácnosti, kde je třeba spolu spojit jednotlivé výškové úrovně – patra. Skládá se z ramen, podest a jednotlivých stupňů, většinou je opatřeno zábradlím, jehož hlavní funkcí je zabránit pádu.
Každé schodiště musí splňovat vlastně dva základní typy požadavků:
- Obecné (pohodlí, estetika, požární odolnost, bezpečnost, dostatečné osvětlení,…)
- Normativní a legislativní (podle platných zákonů a vyhlášek, například ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy, ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí, vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby a mnohé další)
Můžeme si je rozdělit podle umístění na:
- Vnitřní – tedy uvnitř budovy, jeho velkou výhodou je to, že je chráněno před povětrnostními vlivy
- Vnější – tedy vně budovy, musí být konstruováno tak, aby zvládalo působení povětrnostních vlivů
- Terénní – samostatné konstrukce nacházející se v terénu, kde pomáhají překonávat výškové rozdíly
Podle funkce a provozního využití pak rozlišujeme hlavní, vedlejší, únikové, pomocné, vyrovnávací a předložené schodiště. Z hlediska způsobu zatížení do opěrných konstrukcí pak vřetenová, pilířová, schodnicová, visutá (samonosná), zavěšená, desková, montovaná (panelová) a zvláštní. Podle počtu ramen pak máme možnost jedno-, dvou-, tří- a víceramenných konstrukcí, podle tvaru ramene zase přímé, zakřivené a smíšené. Podle smyslu výstupu pak máme přímé, pravotočivé, levotočivé a sdružené. Dělit je můžeme také podle použitého materiálu – dřevo, kámen, cihle, beton, železobeton, ocel nebo kombinace více druhů.
Správný návrh tohoto důležitého prvku musí splňovat statické požadavky, dispoziční uspořádání, estetické působení, zdravotně hygienické a bezpečnostní požadavky a další. Návrh nebo pořízení svépomocí proto není zrovna nejlepší volbou, pokud v daném oboru zhotovitel nemá alespoň nějakou praxi.